Název: Paní půlnoci
Autorka: Cassandra Clare
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Slovart / #booklab
Počet stran: 608
Žánr: Fantasy
1. díl (Temné lsti)
Po dlouhé době tu máme opět další recenzi. Na knížku od velmi známé autorky C. Clare, která už napsala série Nástroje smrti a Pekelné stroje. Já bohužel ani jednu sérii nečetla, tahle kniha byla moje první setkání s autorkou. O autorce už jsem slyšela, ale nikdy jsem se nedokopala si od ní něco přečíst.
„Zákon je pruda, ale dá se obejít.“
Jak už jsem napsala od autorky jsem nic nečetla. Což byla asi menší chyba, sice je kniha o nových hrdinech, kteří se v předchozích sériích neobjevují. Ale v knize se jako vedlejší postavy objevují právě ti ze starých sérií, prostředí totiž zůstává stejné jako u minulých sérií. To zapříčinilo to, že jsem byla ze začátku trochu zmatená, jelikož vás autorka do příběhu hodí a už vám nic nevysvětluje, počítá s tím, že vše znáte už z dřívějška. Postupně se ale vše už srovnalo, a v příběhu jsem se plně orientovala. Dá se tedy kniha číst i bez předchozí znalosti knih, ale je lepší mít ty knihy přečtené.
„Špatný zákon není zákon.“
Emma Carstaisová přišla během Temné války před 5 lety o oba rodiče. Všichni ji tvrdili, že to byl Sebastián, který to celé před 5 lety spískal a zabil její rodiče. Emma ale nevěří, že je zabil on. Teď už není dítě jako dřív, teď už je zkušená lovkyně stínů a je odhodlaná zjistit pravdu a pomstít se.
V ulicích Los Angeles se začnou objevovat mrtvoly, které jsou popsané neznámou řečí a mají zpilované bříška prstů... Mrtvoly byly zabity dost podobně jako Emmini rodiče. Emma si je opravdu jistá, že to spolu nějak souvisí.
Přestože tyto vraždy vyšetřuje Spolek, takže by se do nich Emma neměla míchat. Ale Emma začne spolu se svým parabátai* Juliánem Blackthornem vyšetřovat na vlastní pěst. Pomáhají jim Juliánovi sourozenci Livy, Tibo, Dru, Tavy a Mark, kteří žijí též v losangeleském Institut spolu s Emmou a Juliánem. Přidává se k nim i Cristina, která přijela z Mexika do LA na praxi.
Brzy se dostanou na stopu sektě, které ovládá temnou magii a má ještě mnohem temnějším záměry. K jejich nelibosti, ale čas nelítostně plyne a kdo zatím vším stojí? Kdo má toto všechno na starost? A jaký má vlastně záměr? to jsou otázky, které si Emma celou knihu klade.
A aby toho nebylo málo, Emma začíná něco cítit ke svému parabátai Juliánovi. A cítí k ní něco i Julián? Jejich pouto začne nebezpečně sílit... Ale takovou lásku mezi parabátai Zákon zakazuje z jistých důvodů. Ale od kdy se Emma řídí zákonem?!. Už teď před Spolkem s Juliánem pár věcí skrývají.
O obsahu jsem vám toho moc nenapsala, já vím, ale ono toho napsat víc ani nejde. V knize se toho děje hodně, a kdybych vám toho více vyzradila, přišli byste o ten správný čtenářský prožitek.
„Zklamu vás. Každý vždycky zklame.“
V knize se opravdu objevuje mnoho postav. Kniha je vyprávěna er formou. Krátce vám tedy představím ty nejdůležitější postavy, které se v knize objevují nejčastěji.
Emma je zkrátka hodně tvrdohlavá, aby se pomstila a zároveň ochránila své blízké, je schopná všeho. Musím ale říct, že mi Emma přišla až moc dokonalá hlavní hrdinka. Byla hezká, alespoň to o ní všichni říkali. Je jedna z nejlepších lovců stínů. Dokáže se sama o sebe postarat, nikoho nepotřebuje. Jedná na vlastní pěst. Svého bývalého pošle naprosto v klidu do háje, bez toho aby projevila špetku citu.
Julián se opravdu svědomitě stará o své mladší sourozence, dokonce je jim něco jako rodičem. Musí být pořád silný, aby se děti zbytečně nestresovaly. Musí všechny držet pohromadě a to za každou cenu, jelikož jsou jediní, kteří mu spolu s Emmou zbyli. Zároveň je taky nelítostný v boji.
Cristina je též mladá lovkyně stínů. Přijela z Mexika do Los Angeles na praxi. Ale také chtěla utéct před vlastní minulostí, na kterou stejně později narazí ať chce nebo ne.
V knize se ještě často objevují Juliánovi sourozenci, kterých je poměrně hodně.
„Lidi říkají komplikovaný věci, protože jsou sami komplikovaní.“
A teď už tedy ke knize a o mém názoru na ni.
Od knihy jsem vážně netušila, co čekat. Autorčin styl psaní jsem neznala a s jejím světem jsem se také ještě nesetkala. Byla to pro mě tedy premiéra.
Kniha měla na mě trochu pomalejší rozjezd. A taky jsem se tam ze začátku malinko ztrácela. Ale pak už to bylo dobré, vše šlapalo, tak jak mělo. Někde byly na mě až moc vleklé pasáže, přišlo mi, že se tam nic nedělo a některé mi přišly až zbytečné. V knize nechybí ani poměrně propracované popisy, které mi až tak nevadily. Nejvíce na mě zapůsobil konec knihy, ten teda opravdu byl. Tam jsem trochu valila oči. Ale jinak bych knihu hodnotila jako lepší fantasy. Autorka měla vše dobře vymyšlené. Jen těch jmen v té knize, to byl trochu oříšek, vždy kdo je kdo a ke komu patří. Kniha má sice 600 stran, ale uteklo to poměrně rychle, takže se mi to ani nezdálo, že má tolik stran.
„Správně učiněné rozhodnutí je jako dokonale načasovaný střemhlavý let sokola, jehož cílem je udeřit na soupeře a rozdrtit ho.“
A teď ještě pár slov k té skvostné obálce. Za mě obálka naprostý luxus. Nádhera. Po stranách ty nabarvené stránky na zelenomodrou. Další krása. Celý vzhled knihy je velmi okouzlující. Je jen škoda, že se jedná o paperback. Knížka se mi párkrát zohýbala, což mě mrzí. Měla jsem ji s sebou na dovolené, takže se v tašce trochu pokrčila. Jistě by pevná vazba knize neubrala na kráse.
V knize je i text napsaný kurzívou, většinou jsou to události, které se staly již dříve a někdo na ně vzpomíná, nebo jsou to důležité věci. Názvy kapitol jsou verše z básně „Annabel Lee“ od Edgara Allana Poea.
„Máš pravdu, budu nápadný, ale lidé stejně vidí jen to, co vidět chtějí.“
Pokud jste knihu četli, do komentářů mi napište, jak se vám líbila. Nebo jestli jste četli nějakou jinou knihu od C. Clare.
„Když nikdo kolem tebe nemluví pravdu, naučíš se nahlížet pod povrch.“
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Slovart. Pokud se na knihu chcete podívat, nebo si ji koupit, klikněte ZDE.
Hodnocení: 83%
*parabátai= Dvojice lovců stínu, kteří při obřadu odříkají přísahu a stávají se něco jako spřízněné duše. Navzájem cítí bolest, poznají jestli se tomu druhému něco stalo... Spolu jsou silnější např. v boji.. Můžou mít i manžela/lku, ale nesmí se navzájem zamilovat a vzít se.(Je to jen stručná definice pro ty, co neví, co to znamená. Nemusí to být úplně přesné a je to navíc i trochu zkrácené. Je to jen pro představu.)
Žádné komentáře:
Okomentovat