Název: Skleněný trůn

Autorka: Sarah J. Maas

Vydavatelství: CooBoo

Rok vydání: 2015

Žánr: Sci-fi, fantasy

1.díl

Knihu jsem sice četla už před rokem, ale mám v plánu zde zrecenzovat i další díly téhle série. Když jsem si přečetla oficiální anotaci téhle knihy, už v té době jsem věděla, že to bude moje srdcovka a nemýlila jsem se. Kniha mě už od začátku zaujala a v dalších dílech se to jen a jen zlepšovalo. A jak se ukázalo, autorka píše opravdu skvěle, její styl psaní mi naprosto vyhovuje a na žádnou její knihu si zatím nemůžu stěžovat. A co nám vlastně kniha nabízí za příběh?

"Srdce z ledu. Vůle z oceli. Nelítostný boj začíná."

Kniha nám nabízí příběh osmnáctileté Celaeny, abych byla přesnější, je nájemná vražedkyně. Byla už od mala vycvičena - být tím nejlepším zabijákem na světě, rychlá, tichá… Ale udělala jedinou chybu, kvůli které ji chytili. Za trest teď pracuje v solných dolech Endovieru. Ale dostane poslední šanci. Korunní princ ji nabídne svobodu, za to, že ho bude reprezentovat v turnaji, kde se setká celkem 24 těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. V boji jsou jen dvě možnosti, buď zvítězíte, nebo zemřete. Jestli se jí podaří zvítězit, bude volná. Soupeři Celaeny neumírají jen při soubojích, ale i za velmi podivných a tajemných okolností. Celaena se o to začíná více zajímat, zdá se, že tahle magie zasahuje hluboko do minulosti? A co když v tom má prsty i samotný král?

"Knihovny byly plné myšlenek - možná nejnebezpečnějších a nejmocnějších ze všech zbraní."

Celaena má být nelítostný zabiják, i když mi to v téhle knize až tolik nepřišlo (v druhém díle je to už lepší). Spíše mi přišlo, že se svým jménem a minulostí oháněla a všechny okolo zastrašovala, ale skutečnost byla jiná. Pořád se litovala, nelítostného zabijáka si představuji trochu jinak. Taky mi přijde, že se v knize objevuje milostný trojúhelník Celaena, Chaol a Dorian. Chaol je kapitán stráží a Dorian korunní princ. Kdo knihu četl, si udělá na každého vlastní obrázek. Máme tu zde i krále, který je mi od první chvíle značně nesympatický a stejně tak i vévoda Perrington.

"Dokážu velmi dobře přežívat o samotě - když mám něco dobrého ke čtení."

I přes některé drobné chybky se mi kniha velmi líbila. Tahle obsahuje temné fantasy, různé boje, ale i to zabíjení. Jelikož se vše odehrává na zámku, najdeme zde i pletichaření, o kterém nemá nikdo ani tušení. Musím říct, že podle mě je kniha velmi zajímavá a je vidět, jak má autorka vše do detailu vymyšlené.

Knize dávám 9,5/10 bodů.