úterý 23. května 2017

Recenze na knihu Po Alence

 

Název: Po Alence
Autor: Gregory Maguire
Vydavatelství: Xyz
Rok vydání: 2016
Počet stran: 352
Žánr: YA

Jak jistě víte, mám strašně ráda Alenku v Říši divů. Takže jsem si nemohla nechat ujít knížku, která pojednává o tom, co se dělo tady na Zemi, když Alenka zmizela a také o tom co zažila Ada ( kamarádka Alenky), když spadla králičí dírou do Říše divů jen pár chvil po Alence. Toto slibuje anotace. Navíc člověk co má rád Alenku a různé retellingy, si od tohohle slibuje celkem dost, včetně mě, ale opak je pravdou.

,,Nenech si radit od nikoho, koho tady potkáš. Všichni jsme tady šílení."poster

V šedesátých létech devatenáctého stolení žije ve vikariátu malá holčička jménem Ada. Jednoho dne se má se svojí guvernantkou projít a při té příležitosti zanést sklenici marmelády své kamarádce Alence. Jenže guvernantka se zdrží, a tak malá Ada opustí bez dovolení dům plný chaosu dřív než guvernantka. A vydá se k domu Alenky sama, jako první narazí na sestru Alenky Lydii, která nemá moc potuchy, kde Alenka právě je. Ada při pátrání po Alence spadne do králičí díry a ocitne se v Říši divů. A jelikož sem Alenka také spadla před malou chvílí, snaží se ji Ada najít i v Říši divů.
A pak tu máme Lydii (kniha je vyprávěna z více pohledů), Lydie popisuje, co se děje v normálním světě ( v Londýně) po Alenčině zmizení. K Alenčině domu se též přižene i guvernantka slešna Amstrongová, kde se setká s Lydií, která jí řekne, že Adu viděla. Slečna Amstrongová se snaží Adu najít, ale neúspěšně. Lydie Alenku neřeší, různá zmizení jsou pro Alenku běžná.Llydie se tedy vrací do domu, kde má její otec vzácnou návštěvu, pana Darwina( ano, toho známého biologa), kterého doprovází pan Winter se svým chráněncem, chlapcem jménem Siam. Lydie se s panem Wintrem sblíží. A nakonec se ztratí i malý Siam.

,,Dostala jsem radu, abych se neřídila žádnými radami, jichž se mi dostane."

Ada byla malá desetiletá holčička. Která měla ráda svoji kamarádku Alenku, protože si z ní jako jediná z dětí nedělala srandu. Ada měla problémy s držením těla, nosila tedy korzet a ortézu, protože i špatně chodila. Navíc ji nikdo nebral tak moc vážně, jak by měl, hlavně v Říši divů.
Lydie starší sestra Alenky, které bylo patnáct. Ze záčátku se mi zdála celkem sympatická, ale postupem knihy jsem ji přestala mít ráda, měla jsem ze všech postav v knize nejmíň ráda ji. Byla velmi arogantní, zlomyslná, namyšlená... Myslela si kdo ví co, že je. Když se Alenka ztratila, vůbec to neřešila, také byla příliš optimistická.
V knize spíš všichni o Alence jen mluví, Alenka to a Alenka ono... Doopravdy se s ní setkáme až na konci knihy a to na malou chvíli. Alenku všichni popisují jako svou, odlišnou od ostatních dětí, ale ne divnou.

,,Všichni nedosahujeme stejného nadání."

A teď se dostaneme k mému názoru na celou knihu. Kniha nabízí více pohledů na celou věc. Z pohledu Ady, která též navštívila Říši divů. Z pohledu Lydie, která popisuje to, co se děje u nich doma, když Ada i Alenka zmizí. Je tu i pár pohledů vedlejších postav příběhu.
Takhle to zní celkem zajímavě. Co se ve skutečnosti dělo tady na Zemi? Nabízí se různé možnosti, ale autor očividně zvolil naprosto nejnudnější variantu, jaká jen může být. Na Zemi se nic moc neděje. A z pohledu Lydie, kterou jsem ani neměla ráda, to pro mě bylo strašné. Některé kapitoly byly jen tok myšlenek vypravěčů, zabývaly se něčím, co je právě napadlo a nikdy se, pro mě, nejednalo o zajímavé téma. A mít přes čtyři stránky popsané, co si někdo myslí, bez dialogů. Není nic dech beroucího. Navíc mi knížka nepřišla jako YA román. Nelíbilo se mi, jak všichni vyzdvihovali vzhled Ady i obyvatelé Říše divů. Ada prostě měla špatné držení těla, problémy s chůzi, jak někteří říkali, neměla patřičnou eleganci... Prostě stav Ady všichni řešili, protože doba devatenáctého století šedesátých let není na nějaké tělesné postižení zvyklá. To mi v knize vadilo, pořád někomu připomínat, že tak vypadá. Měla jsem od knížky jistá očekávání a zklamala mě.
A závěrečné hodnocení: 6/10

Žádné komentáře:

Okomentovat